Obec
Komařice

Mapa stránek

Masopust 

masopustMasopust je třídenní lidový svátek, který je sice podřízen běhu církevního kalendáře, ale jeho počátky je třeba hledat  v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Masopust tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

 

Dříve se Masopust slavil v průběhu třech dnů předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní  neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš  dlouho, protožese všichni chystali do hospody k muzice. Někdy  se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do  rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a  tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná  chasa; tancovali jen ženatí a vdané.  Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí.


Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům.

 

(Podle knihy Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje")

 

Koleda v Komařicích a Sedle

zpracováno dle sedlecké kroniky 1951 – 1956

Hlavním symbolem masopustní koledy jsou 30 – 50 cm vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365 - jako dnů v roce. Růžičky jsou potom symbolem květin na českých lukách. Vrchol klobouku je pak ozdoben pěti snítkami zeleného jalovce, který symbolizuje Kristovu trnovou korunu  a na každém jalovci je přichycena červená krepová růže, která znázorňuje 5 smtelných ran Ježíše Krista. Pod lemem klobouku jsou dokola přichyceny barevné pentle symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.


RybníkářKoleda začínala v pondělí ráno a účinkovalo při ní nejméně šest koledníkuů, jimž se říkalo: pan hejtman, pan rychtář, konšel, tancmástr, žitnej a ovesnej (konšelů a tancmástrů bývalo obyčejně více), matka, která koledníky vodila, dále rybníkář nebo moučnej, který vodil maškary a kterých bývala vždy celá řada. Hejtman nosil halapartnu, rychtář právo, konšel hůlku, tanzmástři věneček, žitnej a ovesnej nosili prý původně pytle na obilí. Matka měla různobarevnými ústřižky pošitý kabát i kalhoty, flíček vedle flíčku, což vypadá velice pestře a na hlavě špičatou čepici maškaraz ovčí kožešiny a v ruce ze slámy upletený cop na dřevěné násadě. Mezi nohama měl přišitý jakýsi zvonek, který se jinak přivazuje na pastvě vedoucímu kusu dobytka na krk. Matka úderem cepu o zem označovala místo, kde se bude dělat kolo a za každé odtančené kolo vybírala peněžní dary. Rybníkář sice patří ke koledníkům, ale vodil maškary a s nimi prováděl různé neplechy, jako válení přihlížejících pytlem po zádech, "kradou" hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, vypouštějí domácí zvířata, vysypávají popelnice, kradou ze sklepa naložené zelí apod. Rybníkář má na hlavě helmu ozdobenou peřím z kohoutího ocasu, kabát i kalhoty má bohatě pošity svazky na proužky nastříhaného novinového papíru. Na krku míval krajkový límec, v ruce dřevěnou lopatu, tzv. štychovnici, dřevěnou sekeru a košík na mouku a vejce.

 

Maškary dříve zvané Židé tvořili a dodnes tvoří hlučnou část koledy a každý zdravý a čiperný muž ať svobodný nebo ženatý se přestrojoval za žida. Židi byly vždy pestře a hloupě oblečeni, na hlavě obyčejně klobouk cylindr, na obličeji masku a přes záda pytel na kradené věci. Obyčejně figurovali jako podomné obchodníci, potulní židé, dále bývali jako cikáni, kominíci, policajt, baba nesoucí dědu v nůši, koza, různí kolovrátkáři, obchodní cestující, potulní hudebníci apod. Většinou nechyběl také medvědář s medvědem na řetězu. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Masopustní průvod doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si to hospodář přeje, tak i píseň na přání.  Nutno řící, že koledníci samotní i kapela odvedou za celý den velký kus práce, protože v každém stavení se většinou dělá více koled pro několik rodin, které tam buď bydlí nebo právě během Masopustu přijedou na návštěvu.

 

Po příchodu z koledy v pondělí večer se pak v hostinci vysekávali kopy. To byl takový lidový soud, kde „matka“ žalovala na své děti, přičemž jí rybníkář napovídal, co kde nepěkného provedli, na což hejtman, kterého sousedi přijali mezi sebe, určoval tresty v „kopách“, které rychtář vyplácel. Dle rozsudku buď na hlucho nebo na veselo – s muzikou nebo bez. Největší legrace bývala při trestání rybníkáře, kterého na konec dle hlášení „zem pohltila“ a při trestání židů. V úterý odpoledne se pak pochovával masopust a pak byla „pěkná hodinka“, na kterou se každý vždy co nejlépa oblékl a která vždy přesně o půlnoci končila.

 

V současné době probíhá každoročně Masopust v Komařicích a Pašinovicích v sobotu,  v Sedle a Stradově potom v neděli, stejně tak i masopustní zábava. V případě Komařic je to bohužel již druhým rokem, co přišli o možnost pořádat masopustní zábavu v zámeckém sále z důvodu špatného technického stavu objektu, proto se nyní přesouváme do sálu ve Střížově. Sedlecká zábava se v neděli koná v hospodě „U Kocoura“ na sedlecké návsi.  V úterý se potom „pochovává masopust“. Zvyky popsané výše se až na drobné změny zachovávají a je jen ke cti místních občanů, že tento obyčej v naší vsi dodržují a i do budoucna se zdá, že Masopust v Komařicích jen tak „nezemře“.

 

 

 

 

 

 

 

20. 10. Vendelín

Zítra: Brigita

Aktuality

Zvon pro Komařice 

č.účtu: 278451391/0300

 

Výuka angličtiny

Rozvrh kurzů angličtiny pro děti i dospělé naleznete zde.

Letní příměstské tábory

Nabídku na letní tábory s výukou angličtiny v Komařicích naleznete zde.

Poznejte i vy své Pomalší

VIDEOFILM: Řeka Malše - Romantická kráska

- podívejte se nový videofilm "Řeka Malše - Romantická kráska". Film byl vytvořen pro propagační potřeby SMO Pomalší a podíleli se na něm všichni, kteří se účastní různých společenských, kulturních a sportovních akcí v celém mikroregionu Pomalší. Natočeno ve spolupráci se studiem FACTOR TEAM.


Komarice_11.jpg

http://www.firmy-cb.cz/

www.linka199.cz

www.casamundo.cz/Česko/jihočeský_kraj/komařice.htm

Návštěvnost stránek

143371