Významní rodáci obce

MUDr.Julius Adolf Červený

Narodil se roku 1841 v čp.22, tj. v zahradním domku jako syn chudého zámeckého zahradníka Hynka Červeného a matky Anežky rozené Windhagerové, která byla porodní bábou. Do obecné školy chodil do Střížova a výborně se učil. Chtěl studovat na kněze, protože na jiná studia neměl prostředky, a vstoupit do kláštera ve Vyšším Brodě. Přátelé mu to však rozmlouvali, také sládek komařického pivovaru a dr.Talíř ze Střížova, a podporovali ho finančně na studiích v Praze. Stal ze z něj významný českobudějovický lékař. Byl osobním lékařem tří biskupů, ústavním lékařem biskupského semináře a různých vzdělávacích a sociálních ústavů, kde všude léčil zdarma, a bez placení léčil i všechny chudé. Dostal přezdívku „lékař lidumil“. Byl oblíben u chudých i bohatých, Čechů a Němců. Měl velikou zálibu v numismatice a starožitnictví. Stal se spoluzakladatelem Jihočeského muzea a i dnešní velká část muzejní sbírky mincí je jeho dílem. Byl předním bojovníkem za národnostní a sociální práva českého lidu. V roce 1900 dostal od papeže Lva XIII. Řád rytíře Božího hrobu. Zemřel v roce 1907 a jeho pohřeb se konal za  mimořádně velké účasti lidu bez rozdílu vrstev a národností.  

Doc. PhDr. Jakub Pavel, DrSc.

Narodil se 19.7.1903 v Komařicích v čp. 9 a po absolvování českobudějovického reálného gymnázia studoval od roku 1922 filosofickou fakultu v Praze a jako stipendista francouzské vlády v letech 1926-1927 v Cannes. Působil na středních školách v Praze a v Českém Brodě, ve státním fotoměřičském ústavu, po válce na ministerstvu školství (zachránil pašinovický zvon) a posléze ve Státním

 ústavu památkové péče. Vypracoval teorii ochrany památek a připravil zákon o kulturních památkách. Účastnil se spolupráce památkových péčí v zahraničí, přednášel ve Vídni, Miláně a ve Varšavě. Napsal významná díla o dějinách umění a památkové péče. Byl zasloužilým členem sekce Historických věd Institutu velkovévodství Lucemburského, člen vědecké rady I.B.I a jiných mezinárodních, zahraničních i domácích organizací. Je uznáván  jako náš přední historik umění. Zemřel 10. května 1974 a je pochován v Rychnově nad Kněžnou v rodinném hrobě své manželky.

Josef Kápar

Narodil se 11. března 1890 v Komařicích v čp. 12 jako syn místního kováře. Vyučil se zedníkem. Ještě před vypuknutím první světové války absolvoval tříletou vojenskou službu a po návratu musel znovu narukovat a bojovat v Srbsku, kde byl později zajat. Dostal se do Francie, kde vstoupil do čs. Armády. Stál při jejím zrodu a organizoval nábor vojáků. V roce 1919 se vrátil do vlasti a působil mimo jiné i na Ministerstvu národní obrany jako pozemkový referent a jako místopředseda Čs. Obce legionářské. V roce 1923 založil legionářské družstvo pro výstavbu kolonií a stal se jeho ředitelem. Vystavěl na Podkarpatské Rusi, Slovensku, Čechách  a na Moravě 295 usedlostí, 10 větších statků, 7 škol, komunikace, mosty, vodárny, sýpky, mlékárnu a jiné. Na budované objekty dosazoval legionáře. Dne 1. září 1939 byl zatčen gestapem a celou válku vězněn v Buchenwaldu a Dachau. Po válce se stal znovu ředitelem legionářského družstva v Praze a vedl až do jeho likvidace  v roce 1959. Napsal knihu Cestou kamenitou – což byl deník útrap legionáře. Zemřel 14.11.1969 a je pohřben ve Střížově.

Jan Lenc

Plukovník in memoriam – narodil se 24. dubna 1916 v Komařicích v čp.20. Stal se pilotem a v roce 1937 narukoval do armády. Po začátku okupace Němci se vrátil domů, ale nedokázal se smířit s nečinností. Bez rozloučení s rodinou odešel do Polska a odtud se dostal do Francie, kde absolvoval výcvik pilotů bombardérů. Po napadení Francie doplul lodí do Anglie. Stal se letcem RAF u 311.čs. bombardovací perutě. Po náletu na německý Kiel pro poruchu motoru spadla šestičlenná posádka do rozbouřeného Irského moře. Po několika dnech a nocích v gumovém člunu přežili s omrzlinami jen dva. Jedním z nich byl i Jan Lenc, ale předčasně se znovu hlásil do bojů. Moře se mu však stalo osudným. Dne 18. srpna 1942 byl sestřelen nad Biskajským zálivem, kde zahynul. Vykonal celkem 12 bombardovacích letů na Německo a 13 protiponorkových letů nad Atlantským oceánem. Byl vyznamenán Čs. Medailí za chrabrost, Čsl. Válečným křížem a povýšen v roce 1991 do hodnosti plukovníka in memoriam.

Mezi významné rodáky můžeme také zařadit i některé naše další občany, jako kupříkladu pana Františka Pavla (1902-2003) z čp. 29, dlouholetého starostu, který pro obec vykonal mnoho zejména jako kronikář. Prostudoval mnoho dokumentů v archivech v Třeboni a ve Vyšším Brodě a velmi obohatil a zdokumentoval historii naší obce. Dožil se věku 100 let.

Stejně tak i Jana Koubu (1907-1981), který byl dlouhou dobu za náš region poslancem Národního shromáždění (Sněmovny lidu) za Čs.stranu lidovou, členem KNV a soudcem z lidu.

Převzato z publikace Oldřicha Tripese - "730 let obce Komařice", kresby: O.Tripes