Sedlo

První zmínka o Sedle je již z roku 1293. Do roku 1459 patřilo Sedlo k děkanství v Trhových Svinech, v tomto roce  bylo postoupeno Ofce ze Zahrádky a jejímu manželovi Oldřichu Drochovcovi z Pláně. Jejich nástupce Petr Drochovský z Pláně prodal před rokem 1543 poplužní dvůr a ves Sedlo Ctiboru (Honoriu) Dráchovskému, který ho připojil k již zakoupeným Komařicím. Jak přecházelo komařické panství dědičně v rodině Dráchovských (později Kořenských), tak i Sedlo bylo dědičně postupováno mezi jednotlivými členy rodiny. Posledním z rodu Kořenských, kdo držel Sedlo, byl Karel Kořenský ml., který jej zdělil po svém otci r. 1623. Karel převzal Sedlo ve velmi špatném stavu - kamenná tvrz byla rozrušená, pivovar i dvůr pusté, jako i celé okolí, jímž v těch letech procházela opakovaně válka. Neměl ani čas dát zanedbaný majetek dohromady, protože již v roce 1625 mu bylo Sedlo zkonfiskováno jako důsledek údajné účasti na stavovském povstání.

Po konfiskaci se na Sedle vystřídalo postupně několik majitelů, např. Jan Řepický ze Sudoměře nebo Schreinerové z Rosenecku. Nikomu z nich se nepodařilo Sedlo znovu zvelebit, naopak jej ještě více zadlužili, takže poslední majitelka Markéta Schreinerová z Burghoffu prodala roku 1673 Sedlo i Stradov za 8.052 kop grošů míšenských vyšebrodskému řádu cisterciáků, který obě vsi připojil ke komařickému panství. Od tohoto roku se již píše historie Komařic, Sedla i Stradova současně.

Dnes se Sedlo i Stradov postupně znovu zasidlují, opravují se staré statky, staví se domy nové, některé nemovitosti jsou užívány jako rekreační obydlí.  I přes malý počet obyvatel je zde stále dobře fungující organizace Sboru dobrovolných hasičů, která se podílí na organizování Masopustů, hudebních zábavách a slavností, stavění máje a dalších akcích.

Na sedlecké návsi se nachází rozsáhlý tzv. zbytkový statek „U Pártlů“ se zvoničkou a proti němu výklenková kaplička s obloukovým štítem a dvojitým křížem původně zasvěcená sv.Janu Nepomuckému. K obci Sedlo také přísluší místní část zvaná „V Chalupách“, kde do roku 1922 stávala cihelna a vyvěrá zde pramen zvaný „Pivník“, ze kterého se vozila do komařického zámku voda k výrobě piva v místním pivovaru. Část V Chalupách je také výchozím místem pro vycházku do Todeňské hory.