Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Naše obec > Část Stradov

Stradov

První písemnou zmínku o vsi Stradov nalézáme v listině ze dne 14.11.1380. Předmětem dokumentu je smluvní vztah mezi Petrem a Janem z Rožmberka a Benešem ze Stradova o držbě vsí Komařice a Stradova v tom smyslu, že Beneš vkládá oba statky do desek Rožmberkům a ti se zavazují, že je ihned vydají jeho dědicům, pokud zemře dříve než oni. (Stradov pravděpodobně už dříve vlastnil jeho otec Beneš z Komařic, připomínaný již v roce 1346, ale až Beneš ml. se psal jako Beneš Stradovec nebo Beneš ze Stradova).

Někdy po roce 1380 je Stradov připojen ke panství náležejícímu k hradu Maškovec (u Kamenného Újezda). V polovině 15.století se Stradov dostává do majetku rodu Drochovců z Pláně. Jejich člen Oldřich Drochovec opouští starší tvrz ve Věžovaté Pláni a v tvrzi Stradov si zřizuje hlavní sídlo rodu. Jeho potomek už se nechává psát Jindřich Drochovec z Pláně „seděním na Strádově“. Další významnější zmínku nalézáme v roce 1545, kdy si Václav Drochovec z Pláně nechává vložit do obnovených desek zemských „Strádov, dvůr poplužní s poplužím, ves celou a dvory kmetcí s platem, ves Věžovatou Pláni a dvory kmetcí s platem“. Po roce 1568 se ves dostává dědictvím do držení Ojířů z Protivce a pravděpodobně počátkem 17. stol se stávají majiteli Kořenští z Terešova. Posledním držitelem tohoto rodu byl Karel Markvart Kořenský, kterému byl Stradov spolu se Sedlem 4. 3. 1629 zkonfiskován za údajnou spoluúčast na stavovském povstání a oba statky přecházejí do držení Jana Řepického ze Sudoměře, poté Schreinerům z Rosenecku. Poslední majitelka Markéta Schreinerová z Burghoffu prodala roku 1673 Sedlo i Stradov za 8.052 kop grošů míšenských vyšebrodskému řádu cisterciáků, který obě vsi připojil ke komařickému panství. Od tohoto roku se již píše historie Komařic Sedla i Stradova současně. (– až na krátkou přestávku v 90. letech 20. století)

Obec se skládá ze tří dílů: zadní Stradov na východním svahu Todeňské hory, prostřední a horní Stradov na svahu západním. Na východní straně se do  70. let 20. století nalézala kaple zasvěcená sv.Jobovi – nyní znovu vystavěná, u které vyvěrá jobský pramen, zvláště účinný proti „zlu v očích“ – jak je psáno v pamětní knize obce Komařice. Mezi zadním a prostředním Stradovem  lze u silnice spatřit kapličku sv. Jana Nepomuckého, dále se zde nalézají dva kříže, které pocházejí z novější doby. Dříve se Stradov nazýval také „Modrá Ves, Stadov, Lichtblau, Lichtblauendorf, Lichtblaudorf“ – německý název byl dán z úcty k někdejšímu vyšebrodskému důchodnímu správci Filibertu Lichtblauovi, který na komařickém panství dokončoval rozdělení pozemků.

----

zdroje: Úlovec Jiří: Zaniklé tvrze ve Strádově a ve Věžovaté Pláni (Výběr - časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech); Wikipedia