Buškův hamr se nachází necelý 1 km jihozápadně od Trhových Svinů na toku Klenského (na středním toku též Dluhošťského, později Svinenského) potoka. Je dobře značený, auto je možné nechat na parkovišti před zákazem vjezdu, dál jdete po cestě pěšky a za chvilku už je hamr vidět.
Hamr byl založen v roce 1870 v sousedství kostního mlýnu, který vyráběl z kostí potaš pro skláře a mydláře. Od přelomu 18. a 19. století sloužil hlavně k výrobě hospodářského nářadí a později se zde vyráběly i kolíky k cirkusovým stanům. Původně byly výrobky zhotovovány z kujného surového železa, později se zde zpracovával odpadový železniční materiál. Hamr fungoval až do roku 1950. Rekonstrukce do současné podoby proběhla v letech 1990 - 1995.
Buškův hamr je funkční technickou památkou. Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, která uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. Součástí expozice je i kolekce originálního kovářského náčiní.
V bývalé obytné části je umístěna výstava lidového nábytku z Doudlebska s ukázkami keramiky, podmaleb na skle a dobového zařízení z přelomu 18. a 19. století. Poslední hamerník Bušek zemřel v sedmdesátých letech minulého století.
Tvrz Cuknštejn se nachází v téměř původní podobě asi 3 km jihozápadně od Nových Hradů v Novohradských Horách nad východní částí parku Terčino údolí ve výšce 552 m nad mořem. Patří k nejzachovalejším a nejzajímavějším památkám svého druhu v jižních Čechách.
Byla vystavěna koncem 15. století. Začátkem 17. století se dočkala renesančních úprav. Dominantou tvrze je osmiboká věž, která spolu s obytnými budovami uzavírá malý dvůr. Přes hradní příkop, dnes částečně zasypaný, jenž obklopoval celou stavbu, původně vedl dřevěný padací most. Tvrz byla menší než klasické panské hrady, ale byla prostornější a úpravnější než tvrze typické pro 14. století. V mnoha směrech tak naznačuje přechod k novějším, komfortnějším a zdobnějším sídlům - zámkům. Vystřídala se zde řada majitelů. Za českého stavovského povstání (1618 - 1620) byl přičleněn k buquoyskému novohradskému panství.
Cuknštejn je přístupný po neznačené cestě ze vsi Světví (asi 0,5 km) nebo po červené značce procházející Terčiným údolím (asi 3,5 km od hlavní brány a 2 km od Horní Stropnice). Okolo tvrze vede také trasa naučné stezky Terčino údolí. Tvrz je nyní v soukromém vlastnictví a byla velice citlivě zrekonstruována.
Tvrz Žumberk se nachází ve stejnojmenné obci nad údolíčkem Svinenského potoka 7 km jihovýchodně od Trhových Svinů ve výšce 500 m nad mořem. První doložené zprávy o tvrzi pocházejí ze 13. století. Měla různé majitele, od roku 1618 byla součástí novohradského panství. Začátkem 17. století byla přestavěna do renesanční podoby a do jejího opevnění se šesti válcovými baštami, které se dochovalo jen z části, byla zahrnuta celá ves a poplužní dvůr. V devatenáctém století byla tvrz znovu upravována a částečně ztratila svoji původní podobu. Původně gotický kostel svatého Jana Křtitele, který se připomíná jako farní již v roce 1332, vypálili první polovině 15. století husité. Nová stavba pochází z roku 1455. Po požáru v první polovině 19. století byly restaurovány interiéry.
V sedmdesátých letech 20. století prošla tvrz rozsáhlou rekonstrukcí, takže je ve velmi dobrém stavu. V objektu tvrze je dnes muzeum – Expozice lidového malovaného nábytku 18. a 19. století - především z typických národopisných oblastí jižních Čech. Selský nábytek je doplněn nábytkem panským, ukázkami skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty a dále Lapidárium JčM - Architektonické fragmenty, náhrobní kameny, zvony, aj.
Trocnov je rodištěm Jana Žižky (narozen zřejmě kolem roku 1360), velkého vojevůdce a významného představitele husitského hnutí. Areál se nachází uprostřed lesů poblíž vsi Trocnova asi 14 km jihovýchodně od Českých Budějovic.
Na místě Žižkova rodiště byl vybudován v roce 1960 památník, který byl vyhlášen národní kulturní památkou. Areál zahrnuje Žižkovu kamennou sochu, Muzeum husitského revolučního hnutí a tzv.Žižkův kámen. Socha Jana Žižky byla v Trocnově odhalena v roce 1960 a je dílem J. Malejovského a A. Beneše. Žižkův kámen (nahrubo opracovaný balvan) na místě, kde stával dub, pod nímž se údajně Žižka narodil, nechali usadit majitelé zdejšího panství Schwarzenbergové v roce 1908. Objekty spojuje vycházková značená cesta dlouhá asi 1 km. Památník je dostupný ze vsi Radostice ležící na odbočce ze silnice z Ledenic do Strážkovic. Z Borovan vede k památníku trasa červené turistické značky (asi 3 km). Možný je též přístup od železniční zastávky Trocnov na trati České Budějovice - České Velenice podle modré značky (1 km).
Zpracováno podle www.jiznicechy.org
© 2024 Komařice, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO