Želnem je odedávna nazýváno údolí severně od Komařic, sevřené dvěma stráněmi. Želno samé je v lidovém podání označováno jako útočiště dávných obyvatel, jimž nepřítel spálil domovy, jindy je míněno jako kultovní místo doznívajícího pohanství, kde naši předkové oplakávali své zemřelé.
Naši předkové věřili, že v údolí se nachází pramen, který má léčivou moc, zvláště v případě očních neduhů. Vyšebrodský řád Cisterciáků, který od roku 1646 spravoval střížovskou diecézi, si vyzkoušel čisté prameny Želna a dva z nich odvedl samospádem dřevěným potrubím do statku v Komařicích. Nejvydatnější pramen - sv. Barbory - je položen příliš nízko a nemohl být do vodovodu pojat. Zpočátku zde býval jen malý obrázek sv.Barbory, zavěšený na stromě, ale protože sem přicházelo stále více a více poutníků, nechali zde cisterciáci vystavět kostelík sv.Bartoloměje, který zde stál 103 roky a někdy bývá uváděn jako filiální kostelík farního chrámu sv. Martina ve Střížově. Podle zápisů střížovské fary byl kostel dostavěn r. 1679 a 3. srpna téhož roku slavnostně vysvěcen. První mše byla zde byla sloužena 23.4.1680 komařickým admnistrátorem P. Jakubem Pufferem.
Kostel vybudoval stavitel Cyprian z Velešína a měl rozměry zhruba 15,5 x 8 metrů a byl tedy dokonce nepatrně větší než kostel farní. Loď byla zaklenuta, průčelí zdůrazňovaly dva štíty, podle dvojnásobných říms byl kostel barokní.
Jedním z důvodů, proč byl kostel vybudován v době, kdy i komařický zámek sám byl po několika požárech v tak žalostném stavu (Ctibor Kořenský musel Komařice prodat vyšebrodským právě proto, že po dvojím požáru nebyl s to udělat víc, než budovu zastřešit), mohla být víra lidí v zázračnou moc pramene sv. Barbory. Vždyť tou dobou a ještě potom další dvě století - bylo ve vsi a tím pádem i jinde mnoho slepců. Způsobovala to nedostačující jednostranná výživa a téměř každoroční strádání chudých lidí na jaře, předení lnu a tkaní při čadících loučích, ruční práce v potu tváře při okopávkách v polích aj. Zbožná víra v ochranu proti oslepnutí častým vymýváním očí zdravou vodou, spolu s vírou v léčivost pramene v Želně a uzdravení bolavých očí na přímluvu Panny Marie nebo jiných svatých byla tedy více než pochopitelná.
Po vysvěcení kostelíka mu řádoví bratři i věřící věnovali všestrannou péči. Opravili přístupové lesní cesty, a tak potom údolíčko často ožilo zpěvem a modlitbami poutníků. Docházeli sem nejen z farností pod patronací klášterů vyšebrodského a zlatokorunského, ale zastavovala se tam i procesí putující z jiných osad na vzdálenější a vyhlášenější místa. V pamětní knize jsou uvedena jmenovitě jen častější procesí z Ledenic, Boršova, Olešnice a Doudleb. Střížovská osada tam slavívala letní pouť - tzv. obžínkovou - na sv. Bartoloměje, byla-li neděle 24. srpna, jinak poslední neděli v srpnu. Na pouti sem přijížděli prodávat i nezbytní kramáři, obuvníci a sedláři. Po odpoledním požehnání vyhrávali na prostranství před kostelíkem muzikanti a chasa na trávníku tancovala. Podle ústního podání kupoval šenkýř, který tam venku šenkoval komařické pivo, nové botky té dívce, kterou chlapci vyvedli k tanci jako první.
Poutě zde kvetly po celé období baroka, bohužel také zde, podobně jako v mnoha jiných případech, byly přerušeny během josefinských reforem v 80. letech 18 století. V případě kostela sv.Bartoloměje znamenaly úplný zánik poutního kostela. Úředně byl zrušen r. 1787 a prodán za 50 zlatých. Postupně chátral, část ho byla patrně rozebrána okolními usedlíky na stavební materiál přesto, že doprava z tohoto místa byla velice nesnadná.
Oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje byl přenesen do farního kostela ve Střížově, jehož druhým patronem je tento světec dodnes. Komařický administrátor ThDr.Emanuel Putschögel věnoval tomuto posvátnému místu péči a nechal poblíž bývalého kostela postavit kamennou stélu secesního slohu s obrázkem sv. Bartoloměje. Dnes je na ní novější lidový obrázek malovaný Oldřichem Tripesem - bývalým komařickým kronikářem. Na soklu pomníčku jsou vyryta písmena P.D.E.P 1900. Přibližně 200 metrů odtud vyvěrá pramen sv.Barbory krytý dřevěnou stříškou. Po zrušení kostela v Želně se bartolomějská pouť slavila při farním kostele ve Střížově a tak je tomu i dodnes.
(zdroj: František Pavel - Výběr z prací Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ročník 3, číslo 2, s. 1 - 6; Jiří Černý - Poutní kostely a kaple v českobudějopvické diecézi)
© 2024 Komařice, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO