Zámek

Renesanční zámek v Komařicích

Dominantou obce Komařice je beze sporu zámek. Do podoby jak ho známe dnes, byl vystavěn v letech 1561-1566 manžely Jiřím Kořenským z Terešova a Kristýnou Kořenskou z Dráchova (jejíž rod je uváděn na Komařicích od roku 1541). Zámek měl původně 3 patra, barokní věž a v nádvorní části otevřené arkády. Před tím je, podle skromných údajů souvisejících s převody majetku, uváděn v Komařicích poplužní dvůr, dále současně se dvorem tvrz a pak až zámek.

Roku 1598 bohužel zámek vyhořel a jen s velkými obtížemi byl dán pod střechu. L.P. 1621 uhodil blesk a následný požár zničil zámek až na přízemí a několik místností v prvním poschodí. Další požáry byly údajně v letech 1673, 1709 a 1742. Při jednom z požárů byl zničen důležitý archiv a tím byla způsobena obrovská škoda.

V manželství Kristýny a Jiřího se narodili čtyři synové: Petr, Ctibor, Vilém, Karel a pět dcer. Kristýna si přinesla do Komařic svůj znak - ušatou paní neboli ušatce, a Jiřík kohouta, znak Kořenských z Terešova. Kohout byl symbol síly a o ušaté paní se vypráví pověst. Podle ní v dříve určený den v roce měli páni pohostit své poddané. Tato paní odmítla zvyk přijmout, a proto jí narostly velké uši. Oběma erby vyzdobili zámek na několika místech.
Manželé Kořenští byli štědrými mecenáši blízkého střížovského kostela, jehož opravu podporovali a Jiřík je tam od roku 1568 také pochován. Kristýna rozdělila majetek svým synům a zemřela roku 1573. Petr a Ctibor dostali Komařice, Pašinovice, Strážkovice, Stropnici, Malči a doudlebské dvorce. Vilém dostal Hůrku, Sedlo, Rankov, Todeň a Něchov, Karel Petrovice, Zborov a Čeřejov.

Vzhledem k tomu, že Petr však zemřel jako 35letý již v roce 1586, přebrala jeho díl jeho manželka Markéta ze Žeberka a ta jej roku 1591 prodala Petrovu bratru Ctiborovi. Vzhledem k tomu, že ale Ctibor zemřel bezdětný už v roce 1592, panství přešlo na dalšího bratra – Karla. Karel umírá roku 1619 a jeden z jeho 3 synů - Ctibor Kořenský ml. - přebírá Komařice 10. února 1623. Ctibor byl posledním Kořenským na komařickém panství, dne 16. října 1623 prodal zámek a celé panství vyšebrodskému klášteru řádu Cisterciáků. Dva požáry, po kterých byl Ctibor stěží schopen dát budovy pod střechu, ho k tomuto kroku doslova donutily. Kořenským zůstal Ostrolovský Újezd, Zborov a statek Sedlo a Stradov. Vyšebrodští páni hospodařili na Komařicích více než 300 let. Za jejich působení zámek i celé panství velice dobře prosperovali.

Architektonické zajímavosti

Zámek je vystavěn v elegantním renesančním slohu, v současné podobě má dvě patra a je dvoukřídlý. Východní křídlo má 8 os, jižní 4 osy. K severnímu boku východního křídla byla v 17. století přistavěna nízká čtyřboká věžička. Na budově lze spatřit mnoho zachovalých stavebních prvků. Na kraji východního průčelí je brána z tesaného kamene s mohutnou rustikou, v náplních vedle polokruhového oblouku stylizované trojlisty, nad  obloukem je deska se znakem Jiřího Kořenského z Terešova a jeho manželky Kristýny z Dráchova a nápis:

Na několika místech vidíme zbytky renesančních sgrafit. Do dvora bývaly v přízemí i v obou patrech chodby s arkádami na toskánských sloupech, nyní jsou až na dva přízemní oblouky zazděny slabou, okny prolamovanou zídkou, z níž sloupky vynikají jak dovnitř tak vně. Zazděním arkád vznikla v roce 1653 kaple sv. Bernarda. Ještě nedávno  byly na zámku patrné sluneční hodiny jako součást fresky Panny Marie. Věž, která zámek ukončuje na severozápadní straně, byla roku 1903 z popudu posledního komařického administrátora profesora Otmara Wohla přestavěna. Nelíbilo se mu, že renesanční zámek má barokní věž, která k němu nepatří.

Před zámkem stojí pískovcová barokní socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněná), postavena byla pravděpodobně okolo roku 1730 díky jednomu z nejvýznamnějších administrátorů – páteru Tobiáši Opitzovi. Kousek od ní rostou dva vysoké památné zeravy. Několik dalších památných jehličnanů potom obklopuje mohutnou budovy sýpky na druhé straně silnice. Celý soubor staveb - zámek, sýpka, hospodářské budovy i stavby v zahradách - je vzhledem k dlouhodobě zanedbané údržbě ve velmi špatném technickém stavu. Největší známky poškození vykazují fasády s renesančními sgrafity, v přízemí jsou omítky ohroženy vzlínající vlhkostí.

Komařický zámek je odborníky vysoce ceněn a u Státního ústavu památkové péče je pod položkou 204/1 zapsán jako význačná renesanční architektonická památka. Ceněn je především flankovaný portál, toskánské sloupy, kované mříže ze 17.století, sluneční hodiny s nástěnnou malbou v rokokovém rámu, opatský pokoj a věž. Dál jsou pod položkou 204/2-7 zapsány: zahrada, sýpka, zahradní altán, bazén v zahradě, oranžérie a zahradní zeď. Socha Panny Marie Immaculaty a kaple sv.Jana Nepomuckého jsou uváděny pod položkami 206 a 207. To je celkem devět evidovaných nemovitých památek, ale nejméně dvě (oranžerie a bazén) dochovány nejsou, dva mezníky u vstupního portálu z roku 1693 byly ukradeny (stejně jako kamenná dlažba, koryto na nádvoří, kachlová kamna, zvon z věže a mnohé další).