Zámek

Renesanční zámek v Komařicích

Dominantou obce Komařice je beze sporu zámek. Do podoby jak ho známe dnes, byl vystavěn v letech 1565-1566 manžely Jiřím Kořenským z Terešova a Kristýnou Kořenskou z Dráchova (jejíž rod je uváděn na Komařicích od roku 1541). Zámek měl původně 3 patra, barokní věž a v nádvorní části otevřené arkády. Před tím je, podle skromných údajů souvisejících s převody majetku, uváděn v Komařicích poplužní dvůr, dále současně se dvorem tvrz a pak až zámek.

Roku 1598 bohužel zámek vyhořel a jen s velkými obtížemi byl dán pod střechu. L.P. 1621 uhodil blesk a následný požár zničil zámek až na přízemí a několik místností v prvním poschodí. Další požáry byly údajně v letech 1673, 1709 a 1742. Při jednom z požárů byl zničen důležitý archiv a tím byla způsobena obrovská škoda.

V manželství Kristýny a Jiřího se narodili čtyři synové: Petr, Ctibor, Vilém, Karel a pět dcer. Kristýna si přinesla do Komařic svůj znak - ušatou paní neboli ušatce, a Jiřík kohouta, znak Kořenských z Terešova. Kohout byl symbol síly a o ušaté paní se vypráví pověst. Podle ní v dříve určený den v roce měli páni pohostit své poddané. Tato paní odmítla zvyk přijmout, a proto jí narostly velké uši. Oběma erby vyzdobili zámek na několika místech.
Manželé Kořenští byli štědrými mecenáši blízkého střížovského kostela, jehož opravu podporovali a Jiřík je tam od roku 1568 také pochován. Kristýna rozdělila majetek svým synům a zemřela roku 1573. Petr a Ctibor dostali Komařice, Pašinovice, Strážkovice, Stropnici, Malči a doudlebské dvorce. Vilém dostal Hůrku, Sedlo, Rankov, Todeň a Něchov, Karel Petrovice, Zborov a Čeřejov.

Vzhledem k tomu, že Petr však zemřel jako 35letý již v roce 1586, přebrala jeho díl jeho manželka Markéta ze Žeberka a ta jej roku 1591 prodala Petrovu bratru Ctiborovi. Vzhledem k tomu, že ale Ctibor zemřel bezdětný už v roce 1592, panství přešlo na dalšího bratra – Karla. Karel umírá roku 1619 a jeden z jeho 3 synů - Ctibor Kořenský ml. - přebírá Komařice 10. února 1623. Ctibor byl posledním Kořenským na komařickém panství, dne 16. října 1623 prodal zámek a celé panství vyšebrodskému klášteru řádu cisterciáků. Dva požáry, po kterých byl Ctibor stěží schopen dát budovy pod střechu, ho k tomuto kroku doslova donutily. Kořenským zůstal Ostrolovský Újezd, Zborov a statek Sedlo a Stradov. Vyšebrodští páni hospodařili na Komařicích více než 300 let. Za jejich působení zámek i celé panství velice dobře prosperovali.

Architektonické zajímavosti

Zámek je vystavěn v elegantním renesančním slohu, v současné podobě má dvě patra a je dvoukřídlý. Východní křídlo má 8 os, jižní 4 osy. K severnímu boku východního křídla byla v 17. století přistavěna nízká čtyřboká věžička. Na budově lze spatřit mnoho zachovalých stavebních prvků. Na kraji východního průčelí je brána z tesaného kamene s mohutnou rustikou, v náplních vedle polokruhového oblouku stylizované trojlisty, nad  obloukem je deska se znakem Jiřího Kořenského z Terešova a jeho manželky Kristýny z Dráchova a nápis:

Na několika místech vidíme zbytky renesančních sgrafit. Do dvora bývaly v přízemí i v obou patrech chodby s arkádami na toskánských sloupech, nyní jsou až na dva přízemní oblouky zazděny slabou, okny prolamovanou zídkou, z níž sloupky vynikají jak dovnitř tak vně. Zazděním arkád vznikla v roce 1653 kaple sv. Bernarda. Ještě nedávno  byly na zámku patrné sluneční hodiny jako součást fresky Panny Marie. Věž, která zámek ukončuje na severozápadní straně, byla roku 1903 přestavěna. 

Před zámkem stojí pískovcová barokní socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněná), postavena byla pravděpodobně okolo roku 1730 díky jednomu z nejvýznamnějších administrátorů – páteru Tobiáši Opitzovi. Kousek od ní rostou dva vysoké památné zeravy. Několik dalších památných jehličnanů potom obklopuje mohutnou budovy sýpky na druhé straně silnice. Celý soubor staveb - zámek, sýpka, hospodářské budovy i stavby v zahradách - je vzhledem k dlouhodobě zanedbané údržbě ve velmi špatném technickém stavu. Největší známky poškození vykazují fasády s renesančními sgrafity, v přízemí jsou omítky ohroženy vzlínající vlhkostí.

Komařický zámek je odborníky vysoce ceněn a u Státního ústavu památkové péče je pod položkou 204/1 zapsán jako význačná renesanční architektonická památka. Ceněn je především flankovaný portál, toskánské sloupy, kované mříže ze 17.století, sluneční hodiny s nástěnnou malbou v rokokovém rámu, opatský pokoj a věž. Dál jsou pod položkou 204/2-7 zapsány: zahrada, sýpka, zahradní altán, bazén v zahradě, oranžérie a zahradní zeď. Socha Panny Marie Immaculaty a kaple sv.Jana Nepomuckého jsou uváděny pod položkami 206 a 207. To je celkem devět evidovaných nemovitých památek, ale nejméně dvě (oranžerie a bazén) dochovány nejsou, dva mezníky u vstupního portálu z roku 1693 byly ukradeny (stejně jako kamenná dlažba, koryto na nádvoří, kachlová kamna, zvon z věže a mnohé další).