Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Naše obec > Zajímavosti o obci > Kontribuční sýpka

Kontribuční sýpka

Sýpka - pohled ze zahradyKromě zámku tvoří nedílnou součást Komařic také dominantní kontribuční sýpka, která je viditelná ze všech příjezdových cest v okolí. Základní kámen ke stavbě této sýpky byl položen dne 13. června 1689 na poli za dnes již bohužel bývalou horní zahradou.

Proč se vlastně komařičtí páni (v těchto letech již vyšebrodský řád Cisterciáků) k tak rozsáhlé stavbě odhodlali? Jak je zapsáno v zámecké pamětní knize, mívali páni po roce 1623 uloženo obilí ve druhém patře zámku ve zpustlých prostorách, které nebyly dosud po požáru v roce 1619 zrekonstruovány k obývání. Celých 70 let trvalo, než byly to místnosti opraveny. Kromě toho po přikoupení statku Sedlo a Stradov roku 1673 nestačily podlahy ve druhém patře pojmout všechno obilí, které se na polích urodilo. Neméně závažným důvodem k této stavbě byly časté požáry u poddaných, při nichž shořelo obilí a býval potom hlad.

Sýpka je 57,85 metrů dlouhá, 14,24 metrů široká a vysoká je 16,02 metru - měřeno od země po římsu. Střecha je tvořena rovnostranným trojúhelníkem o délce 14,24 metru. Obvodové zdi, štíty a klenby obnášejí celkem 2.287,3 metru, dlažby je potom 231,4 metru. Je podsklepená  a má celkem sedm pater.

Kontribuční sýpkaDva roky od začátku stavby byly vyzděny sklepy a hlavní zdi do úrovně dvou pater. Bohužel nešťastný požár ve vyšebrodském klášteře 17.6.1690 zavinil nedostatek peněz a tím i dočasné zastavení stavby sýpky. Dříví přichystané na krov sýpky, zejména dlouhé trámy museli být z Komařic převezeny do Vyššího Brodu k zakrytí velkého klášterního kostela. Teprve roku 1692 byl osazen krov a střecha sýpky zakryta prozatím slaměnými došky. Tak zůstala stavba po 4 roky.

Roku 1696 byly na rozkaz administrátora znovu zahájeny práce. Následujícího roku byly vyzděny štíty, vyloženy římsy a střecha zakryta prejzy. Celá stavba byla roku 1697 dokončena. Pracovat sem chodili poddaní i ze vzdálenějších obcí, protože místní lidé na to nestačili. Z veliké dřiny vzniklo dílo, které spolu s lepším obděláváním půdy mělo pomoci potlačit hlad a mor, v té době jevy celkem běžné. Byla to první obilná sýpka v našem kraji, v níž se shromažďovalo obilí pro případ neúrody. Hladová léta 1713-14 a 1773-76 díky ní prošla krajem bez výraznějších stop na zdejším obyvatelstvu.